Historie náboženské obce

Začátky Náboženské obce v Hostivici jsou spjaty se založením obce v Dejvicích. Duchovní dejvické obce tu svým kázáním Božího slova připravovali půdu pro samostatnou obec. Jeden ze zakládajících členů v Hostivici a člen přípravného výboru, bratr Rudolf Mrnka, napsal do záhlaví členské matriky, že pod vedením dejvické náboženské obce byla v Hostivici založena církev československá. Sám bratr patriarcha dr. Karel Farský, zakladatel Církve československé, sem vyslal na žádost hostivických bratra Ferdinanda Jabůrka.

Ne vždy mělo společenství bratří a sester vlastní střechu nad hlavou. Už v roce 1925 zde konal bratr Dlouhý-Pokorný z Dejvic české bohoslužby k táboru lidu na náměstí z valníku. Věřící nové národní církve se scházeli k bohoslužbám v hostinci, ve škole, v sokolovně, v kapli na hřbitově v Jenči , ale i v domácnostech. Ustanovující valné shromáždění samostatné náboženské obce se konalo 21. července 1935 v horním sále restaurace Miroslava Nerada v Hostivici. Nová obec zahrnovala obvod Litovice, Břve, Jeneček, Jeneč, Sobín, Řepy, Zličín, Hostouň a Pavlov.Když 1. června 1930 obec rozvinula svůj vlastní prapor (bible s pravoslavným křížem rámovaná lipovými ratolestmi), čítala již přes 600 členů většinou nemajetných. Zlatá kniha darů svědčí většinou o stokorunových příspěvcích členů na stavbu Husova sboru v Hostivici, výnosech z divadelních představení žáků náboženství a ženského pěveckého kroužku. Z plánu stavět na náměstí v parku však sešlo. Tehdejší rada starších se bála dluhů a pak shromážděné peníze byly znehodnoceny.

Teprve v roce 1952 byl zakoupen objekt tzv. „židovny“ při hlavní silnici na Husově náměstí. Bratr patriarcha Miroslav Novák pak nově adaptovanou modlitebnu posvětil jménem apoštolů Jana a Pavla, zakladatelů křesťanské charity. Sborový dům z 19. století měl řadu místností a pro své stáří neustále vyžadoval množství oprav. Sestry a bratři vlastní prací přetvořili kupecký dům na dům modlitby. Přízemní stavba bokem do náměstí se vchodem ze dvora, úzkými okny,silnými a vlhkými kamennými zdmi, ze kterých čišel chlad vlastní chrámům. Navážka před domem snížila už tak nevysokou budovu, takže okraj střechy byl nadosah.

Kromě bohoslužeb, pobožností, výuky náboženství a biblických hodin pořádala obec sborové výlety. Navštěvovali slavnosti v jiných sborech, památná místa (např. Říp, Škodějov, rodiště dr. Karla Farského, galerie (Drážďany, ateliér Františka Bílka v Chýnově).

V letech 1968-9 se hostivické náboženské obci podařilo získat bezplatné propůjčení agitačního střediska, kde vytvořila ekumenické středisko. Sloužily se zde až tři bohoslužby za neděli, konaly se přednášky.

Orba křížem, dřevěná plastika Františka Bílka darovaná obci sestrou E. Heimovou byla v roce 1985 nabídnuta k prodeji, aby obec získala peníze na již dlouho potřebnou
a plánovanou generální rekonstrukci.

Tady záznamy v kronice končí. Historie nové modlitebny v ulici K nádraží je v současnosti předmětem zkoumání. O výsledcích budeme informovat zde.